Selhání ledvin

Selhání ledvin nebo také renální selhání je stav, při němž ledviny ztrácejí svou schopnost vylučovat odpadní látky z těla. Ty se v těle hromadí a následkem toho dochází k poruše homeostázy v lidském organismu, zadržování vody – snížením množství vznikající moči a vzniku otoků. Hromadící se odpadní látky mohou toxicky působit na ostatní orgány v těle a způsobovat tak další komplikace. Podle rychlosti vzniku se renální selhání dělí na akutní renální selhání a chronické renální selhání.

Stav ledvin se může zhoršit natolik, že již ledviny nezvládají svou funkci, což vede k tomu, že rapidně klesá renální clearance a zvyšuje se hladina kreatininu v krvi. Výsledný stav se pak popisuje jako terminální renální selhání, což je stav bezprostředně ohrožující život pacienta.

Příznaky

Závisí na typu selhání:

Akutní selhání → náhlý vznik příznaků: úbytek, změna barvy, specifické hmotnosti a osmolality moči. Náhle vzniklé progredující otoky, mohou se objevit bolesti hlavy, nevolnost, zvracení a stav může vyústit až v kóma. Bez léčby se otoky zvětšují, dochází k otoku plic, následnému přetížení srdce a vzniku srdečního selhání.
Chronické renální selhání → změny se vyvíjejí postupně, pomalu a projevují se, až když je funkce ledvin již výrazněji poškozena

Terapie

U akutního renálního selhání je terapie založena na zvládnutí a odstranění vyvolávající příčiny (šok, popáleniny, krvácení, ztráta tekutin, intoxikace, trauma, atd.). U chronického spočívá v pečlivé terapii a kompenzaci základní choroby (hypertenze, diabetes atd.)

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.